Služba

Inhalační anestezie pro zvířata

Majitelé domácích mazlíčků jsou často velmi úzkostní a velmi se obávají všech veterinárních procedur, které se dějí v anestezii. Pro zjednodušení zahrneme do této množiny i termín sedace a všechna přídavná jména s těmito úkony často spojovaná jako jsou – ta lehká/jemná/bezpečná anestezie… V tomto článku bychom se pokusili téma anestezie u zvířat otevřít a pokusíme se ulevit některým obavám majitelů. Vždy však platí, že anestezie, ať už jí dáme jakékoliv přívlastky, sama o sobě není klíčová – nejdůležitější roli má anesteziolog, tedy Váš veterinární lékař, který má mnoho let zkušeností na jejichž základě je schopen navrhnout a během zákroku podávat tu nejbezpečnější anestezii ušitou na míru právě Vašemu mazlíčkovi.

Termín anestezie pochází z řečtiny, kde v originále znamená “bez vnímání”. Tohoto stavu je dosahováno pomocí mnoha různých léčiv, která samostatně, ale nejčastěji v kombinaci, potlačují nervovou funkci – tedy přenos vjemů. Během tohoto stavu bez vědomí dochází k celkové relaxaci svalů a kompletní ztrátě schopnosti cítit bolest.

Inhalační anestézie u králíka
Inhalační anestézie u králíka

JAKÁ JSOU RIZIKA ANESTÉZIE?

Stejně jako u lidí, kteří před každým zákrokem v anestezii podepisují, že si uvědomují, že každá anestezie je vždy určité riziko a že vzácně může dojít až ke smrti, tak obdobná situace se týká i mazlíčků, avšak je důležité, aby se majitel zajímal, co je možné pro svého mazlíčka udělat, aby tato rizika byla zcela minimální.

ALERGICKÁ REAKCE NA PODANÉ LÉČIVO

Po podání takřka libovolné látky do těla může dojít k alergické reakci. Proto je vždy určité malé riziko, že dojde k reakci na některou z použitých anestetických látek – nezávisle na tom, jestli se jedná o krátkodobou sedaci, nebo anestezii trvající několik hodin. Obecně se uvádí, že jedno ze 100.000 zvířat bude mít určitý typ alergické reakce na podaná anestetika. Tyto reakce se mohou velmi lišit, a to od velmi mírného otoku v místě aplikace či mírné změny v kardiovaskulárním systému, až po kompletní anafylaktický šok či smrt. Nicméně odborníci se shodují, že takto vyčíslené riziko je srovnatelné s rizikem, že dojde při cestě na veterinu s Vaším mazlíčkem k dopravní nehodě s Vaším vozem. Naprostá většina případných nežádoucích reakcí je zastavitelná a pacient nepociťuje žádné následky.

VDECHNUTÍ POTRAVY, NENÍ-LI DODRŽENA HLADOVKA

Další potenciální zdravotní hazard může nastat v případě, kdy pacient není před zákrokem správně na lačno. Během anestezie dochází ke ztrátě základních reflexů, tudíž i polykací reflex vymizí a případné jídlo, které je v žaludku se může pomocí refluxu dostat zpět do tlamy jícnem a díky nefungujícím reflexům zatéci do dýchacích cest. Stejně tak kdyby naplněný žaludek dráždil na zvracení například při probouzení, může být také tekutina a pevné částice vdechnuty. Tím je vyvolána aspirační pneumonie, která může zvíře ohrozit na životě.

VROZENÉ SKRYTÉ SRDEČNÍ A JINÉ VADY

Dalčí vzácné komplikace zahrnují selhání některých orgánů, nejčastěji srdce, či ledvin. Dále jsou ojediněle popisovány obtíže s viděním, obtíže s nedostatečným či naopak zvýšeným srážením krve či záchvaty. Velká část těchto rizik může být minimalizována, pokud dojde před zákrokem k vyšetření u specialisty. Zpravidla se jedná o vrozené skryté vady, které nelze při základním klinickém vyšetření odhalit.

CO JE MOŽNÉ UDĚLAT PRO MINIMALIZACI RIZIK PŘED ANESTÉZIÍ??

  • předoperační klinické vyšetření
  • předoperační odběr krve
  • předoperační vyšetření moči
  • zobrazovací diagnostika – RTG, USG

Určitá onemocnění ve fázi, kdy se ještě zcela zjevně neprojevují na pacientovi, mohou velmi výrazně zkomplikovat anestezii. Jedná se zejména o srdeční, ledvinová onemocnění, problémy s játry, cukrovka, anemie (nedostatek červených krvinek z různých příčin), prostá dehydratace či určité typy parazitárních onemocnění (např. dirofilarioza). Vyšetření krve zvýší šance pro detekci skrytých problémů, které by mohly být život ohrožující. Krev musí být odebrána co nejblíže k zákroku. Bohužel například půl roku či rok staré výsledky již nemají vypovídající hodnotu o aktuálním stavu pacienta.

U starších zvířat či u plemen predisponovaným k srdečním onemocněním je důležité vyšetření od specialisty – kardiologa. Zpravidla je srdce vyšetření pomocí USG, dále jsou provedeny RTG snímky hrudníku pro posouzení tvaru a velikosti srdce a stavu plic a pro vyloučení patologií rytmu je možné udělat EKG vyšetření.

ZAVEDENÍ NITRIŽILNÍ KANYLY

Okamžitý intravenozní přístup pro podání život zachraňujících léčiv je jedním z nejklíčovějších faktorů vedoucích k úspěšné terapii při kardiovaskulárních či dýchacích selháních ať už u uspaného pacienta či pacienta při vědomí. Zavedení intravenozního katetru před anestezií je rutinním zákrokem, kterým Váš veterinář zajišťuje žilní přístup. Žilní katetr, nebo-li kanyla/flexila je tedy připravena k použití pohotovostních léků, kdyby nastaly jakékoliv komplikace umožňujíc okamžité řešení a také umožňuje přívod tekutin při zákroku a během probouzení pacienta.

Infuzní pumpy a lineární dávkovače1
Infuzní pumpa

INFUZNÍ TERAPIE

Infuzní terapie, tedy podávání infuzních roztoků přes zavedenou kanylu během operace a v době probouzení pacienta napomáhá udržení tlaku krve v krevním řečišti a nahrazuje ztráty tekutin. Ke ztrátám tekutin dochází během zákroku díky vypařování z otevřené břišní dutiny a dýcháním, běžné krvácení při zákroku je formou ztráty tekutin a pokud odebereme nějaké tkáně z těla, v nich odchází tekutiny taktéž. Po dokončení operace umožňují nitrožilní tekutiny urychlené probouzení díky ředění použitých anestetik v krevním řečišti a zrychlují metabolismus, tedy jejich vylučování skrze játra a ledviny. Obecně pacienti s infuzní terapií se probouzejí rychleji. Navíc studie ukazují, že díky podávání nitrožilních tekutin se zcela minimalizuje riziko vzniku ledvinových obtíží, které bývají, ve vzácných případech, po anestezii popisovány.

MEDIKACE A DALŠÍ INFORMACE O ZDRAVOTNÍM STAVU

Před zákrokem byste si měli být zcela jistí, že jste Vašemu veterináři podali veškeré medicínsky relevantní informace a je tedy zcela obeznámen s aktuální terapií a stavem zvířete. Toto je velmi důležité zejména při návštěvě nového pracoviště. Předtím, než veterinář bude sedovat zvíře, musí být informován o veškerých lécích či doplňcích, které byly zvířeti podány za posledních několik týdnů, dále je nutné popsat veškeré možné již existující zdravotní obtíže, dále případné alergické reakce na léčiva, výsledky diagnostických testů dělaných v minulosti a jestli zvíře již někdy v dříve bylo v anestezii a podstoupilo nějaký chirurgický zákrok (a jaký).

TEDY, JAKÉ INFORMACE SI NACHYSTAT PŘED ZÁKROKEM

  • Lékařské zprávy a výsledků testů, jdete-li z jiného pracoviště
  • Jaké léky a léčivé doplňky pacient dostává?
  • Objevila se někdy alergie na nějakou cizí látku/léčivo?
  • Bylo již zvíře někdy v anestezii? Jaký zákrok se prováděl?
  • Sledujeme nějaké další zdravotní obtíže?
  • U samic datum poslední říje.
  • Jakoukoliv další informaci o zdraví pacienta.

PROČ SE PODEPISUJE SOUHLAS S ANESTEZIÍ A SE ZÁKROKEM?

Je klíčové, abyste plně rozuměli tomu, co se bude dít s Vaším mazlíčkem a abyste si byli vědomi veškerých možných rizik. Toto se stvrzuje zpravidla podpisem krátkého formuláře, kde dáváte souhlas se zákrokem a anestezií. Jedná se o stejný souhlas, jaký povinně podepisuje každý člověk, než jde do narkozy v lidské nemocnici.

JAK LZE POPSAT TYPICKOU ANESTEZII?

Každý pacient je při příjmu před zákrokem zvážen a je mu provedeno základní klinické vyšetření, které zpravidla zahrnuje poslech hrudníku, prohmat bříška a kontrolu dásní (tam se kontroluj aktuální hydratace a známky bezproblémové cirkulace v krevním řečišti). Po kontrole lékařských záznamů mohou být potřebné dodatečné testy jako vyšetření krve, moči, EKG či rentgen hrudníku či sonografické vyšetření břicha, a to vše předtím, než bude zvíře plně uvedeno do anestezie. U příliš aktivních či méně spolupracujících pacientů bývá zpravidla podání první, tzv. premedikační, lidově oblbovací injekce, aby byli klidnější a vyšetření a pobyt na veterině je nestresoval.

Ve většině případů se používá tzv. vybalancovaná anestezie. To znamená, že pacient dostane kombinaci sedativ a anesteziologických látek v takovém množství a takovém poměru, který přesně sedí na jeho individuální potřeby. Nejčastěji používanou kombinací je premedikace pomocí injekce do svalu, zvíře je poté již spavější, zakanyluje se, pokud již kanyla nebyla zavedena před první injekcí a dále dostane další dávku anestetických látek do žíly, poté je možná intubace – tedy zajištění dýchacích cest, a poté je možné podávat přes intubační kanylu (trubička, přes kterou zvíře dýchá) kyslík spolu se směsí plynu.

Výzkum prokázal, že použití kombinace více sedativních a anestetických látek umožňuje snížení jejich celkového potřebného množství, tedy snižuje zátěž pro organizmus, a tedy zároveň umožňuje tu nejbezpečnější možnou formu anestezie, která je dostupná.

MONITOROVÁNÍ PACIENTA V ANESTEZII

Monitorování pacienta během anestezie je obdobné jak u zvířecích, tak lidských pacientů. Opět platí, že klíčem je anesteziolog, který anestezii vede a upravuje dávky anestestik v průběhu zákroku dle potřeby.

PŘÍSTROJOVÉ VYBAVENÍ

inhalační anestézie
inhalační anestézie

EKG je přístroj, který zaznamenává srdeční rytmus a zaznamenává křivku, podle které lze hodnotit srdeční aktivitu. Může zaznamenat a ukázat abnormální srdeční ozvy zvané arytmie. Pokud se arytmie zobrazí, má anesteziolog možnost vhodně upravit anestezii případně podat pohotovostní medikaci.

Tepová frekvence je další hodnota, která nás informuje o stavu srdce. Jedná se o počet tepů za minutu, který musí být udržován v určitém rozmezí. Hloubka anestezie i chirurgická stimulace během zákroku mohou ovlivňovat tepovou frekvenci. Monitoring srdečních ozev a periferní tepové frekvence nám opět umožňuje upravit vhodně anestezii a tím přispívají k plynulé a bezproblémové anestezii pacienta.

Respirometr měří počet dechů za minutu.

Pulsní oxymetr dokáže měřit aktuální množství kyslíku v pacientově krvi a také tepovou frekvenci. Vždy se používá v kombinaci s dalšími monitory.

Monitor vydechovaného CO2 (kapnometr) se často používá v kombinaci s pulzním oxymetrem. Monitoruje koncentraci oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu a informuje nás, jestli pacient dostává adekvátní množství kyslíku a nepřímo informuje o správné funkci srdce.

Teplota těla je monitorována zejména u déle trvajících zákroků, aby nedošlo k podchlazení, nebo naopak k přehřátí pacienta, používají-li se vyhřívací dečky. Udržování optimální tělesné teploty je velice důležité u drobných či dokonce pediatrických pacientů a umožňuje jim rychlé probouzení se z anestezie.

monitor životních funkcí

JAK DLOUHO TRVÁ ZOTAVENÍ PO ANESTEZII?

V dnešní době, kdy většina anestetik je reverzibilní (lze podat jinou látku pro ukončení jejich účinku) by Váš mazlíček měl být v době vydání domů zcela vzhůru, schopný chůze a vnímající své okolí. Opiáty, používané pro premedikaci a jako silná látka proti bolesti, mohou mít déle trvající mírně sedativní účinek a způsobují rozšíření zornic. Po příjezdu domů může být pacient více spavější či unavenější a to přibližně 12-24 h po zákroku. Poté by se již měl chovat zcela normálně. Pokud máte pocit, že je Vaše zvířátko stále i po 24 h hodně spavé, nebo na Vás nechce příliš reagovat, určitě je potřeba kontaktovat Vaši kliniku a domluvit se na dalším postupu.

Každá anestezie, ať již u zvířat či u lidí, nese určité riziko. V tomto článku jsme se pokusili shrnout, co vše může majitel udělat pro to, aby bylo toto riziko zcela minimální, a aby vše proběhlo ku prospěchu zvířecího mazlíčka. To znamená rychle se po zákroku zotavil a mohl spokojeně dále dělat svému páníčkovi radost.

Určitá plemena vyžadují specifický přístup při anestezii – to se týká zejména brachycefalických plemen psů a koček a plemen s častým výskytem srdečních vad a obtíží – britské kočky, kavalíři, dobrmani a mnoho dalších … Vlastníte-li zástupce z anesteziologicky rizikovějších plemen, potom je vhodné vyhledat veterinární pracoviště, které má potřebné zkušenosti a vybavení pro jejich anestezii, aby bylo riziko co nejnižší.

Pro další informace o možnostech eliminace rizik konkrétně u Vašeho zvířátka se obraťte na svého veterinárního lékaře.

NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ
NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ
  • Při každé operaci v celkové anestézii je přítomen anesteziolog, který pacienta hlídá až do úplného probuzení.
  • Pacient má zavedenou endotracheální trubici, pomocí které je napojen na dýchací okruh.
  • Při řízeném dýchaní je nastaven dechový objem dle hmotnosti pacienta a dechová frekvence
  • Anesteziolog  monitoruje pomocí monitoru životních funkcí tyto všechny parametry:
  •  EKG, saturaci tkání kyslíkem, dechový objem, dechovou a srdeční frekvenci, tělesnou teplotu v jícnu a výdechový oxid uhličitý.

Objednejte se k vašemu veterináři

Podívejte se na náš rozpis služeb nebo si vytvořte rezervaci k vašemu oblíbenému veterináři.

Rezervovat termín

Ukázky z naší práce

Den Otevírací doba
Pondělí 09:00 – 21:00
Úterý 09:00 – 21:00
Středa 09:00 – 21:00
Čtvrtek 09:00 – 21:00
Pátek 09:00 – 21:00
Sobota 09:00 – 19:00
Neděle 09:00 – 19:00

Proč si vybrat naše služby?

  • Klademe důraz na osobní přístup, komunikaci a vysvětlení postupu při terapii.
  • Naše klinika je nadstandardně přístrojově vybavena, což nám umožňuje rychlé stanovení diagnózy.
  • Díky transparentnímu ceníku služeb víte vždy kolik Vás budou naše služby stát.
  • Zdarma Vám připravíme detailní léčebný a cenový plán.
  • Pacienty uspáváme nejmodernějším inhalačním přístrojem s precizním monitoringem životních funkcí.
Rezervovat termín