Rady našich veterinářů

kočičí rýma

Kočičí rýma

4.6
(141)

Pojem kočičí rýma u koček zahrnuje choroby projevující se sliněním, slzením, zánětem spojivek, kýcháním, rýmou, zánětem dutin až vředy v dutině ústní. Kočičí rýma bývá vždy infekčního původu.

KOČIČÍ RÝMA – PŮVODCI

Do tzv. “komplexu kočičí rýmy  zahrnujeme tato onemocnění:

  1.  —> VIROVÉ

    • FCV kočičí kaliciviróza
    • FVR kočičí virová rhinotracheitis, původcem je FHV-1 kočičí herpesvirus typu 1
  2. —> BAKTERIÁLNÍ

    • Mycoplasma Felis – mykoplazmóza
    • Chlamydia Felis – chlamydióza

Herpesvirus koček je běžnou příčinou infekcí horních cest dýchacích u těchto zvířat. V důsledku poškození sliznic virem často dochází k druhotné bakteriální infekci, jenž zhoršuje situaci a stav zvířete. Je důležité zmínit, že kočičí kalicivirus a kočičí herpesvirus nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví, protože jsou specifické přímo pro dané hostitele a mezi ty člověk nepatří.

PŘENOS RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ

HNISAVÝ VÝTOK Z NOSU
HNISAVÝ VÝTOK Z NOSU

Infekce se přenáší kapénkovou infekcí při kýchání. Dále slinami, slzami, nosními sekrety. K infekci dochází také přímým kontaktem zvířete s kontaminovanými věcmi nebo s člověkem, který se pohyboval mezi nemocnými kočkami. Po zotavení mohou kočky v rekonvalescenci šířit onemocnění po mnoho měsíců.

Herpesvirus koček má střídavý průběh a vylučování viru a je tedy těžké určit přesnou příčinu respiračních příznaků, které začínáme hledat. Calicivirus je snadněji detekovatelný, protože se uvolňuje nepřetržitě. Inkubační doba pro obě virové onemocnění je přibližně týden (2-7 dní). Kočka s akutní kalicivirovou infekcí bude infekční vůči ostatním kočkám během inkubační doby a dále po dobu nejméně 3 týdnů po vzniku příznaků. Kočka, která je nosičem kaliciviru, může být pro jiné kočky vždy infekční. Mladé a nevakcinované kočky nebo kočky s chronickými problémy jsou k infekci náchylnější a může se u nich vyvinout vážné onemocnění. Pro většinu kmenů kalicivirů platí, že dospělé kočky starší 3 let nebo kočky adekvátně očkované, budou s největší pravděpodobností méňe náchylné a v případě onemocnění bude průběh mírný, kočka se tedy může obejít i bez léčby.

Je rozumné izolovat každou novou kočku od ostatních koček v domácnosti po dobu nejméně 1-2 týdnů, v rámci minimalizace přenosu kaliciviru nebo jiných infekčních onemocnění.

KLINICKÉ PŘÍZNAKY 

Klinické příznaky onemocnění připomínají většinu respiračních onemocnění. Existují však určité rozdíly, které nám napomáhají jednotlivá onemocnění odlišit.

EROZE NA PYSKU PŘI KALICIVIRU
EROZE NA PYSKU PŘI KALICIVIRU

HERPESVIRUS KOČEK

Rýma, zánět spojivek a kýchání (zejména při pohybu/vzrušení). Počáteční vodový výtok z nosu a očí pomalu přechází do hlenovitého. Jakmile se infekce projeví horečkou, objevuje se výrazné slinění. Během této doby bude kočka s největší pravděpodobností vykazovat známky apatie a deprese. Vzácně se mohou objevit vředy uvnitř ústní dutiny, tento stav se někdy zobecňuje.

Nemoc má nízkou mortalitu a zdravotní stav u většiny koček se zlepšuje během  5-10 dní. Byly ovšem zaznamenány i případy, kdy klinické příznaky onemocnění přetrvávaly až po dobu jednoho měsíce. Prognóza bývá dobrá, zejména u dospělých zvířat.

KALICIVIRUS KOČEK

Mnoho kmenů kalicivirů koček se může lišit – od nepatogenních až po vysoce patogenní. Některé mohou zapříčinit až zánět plic,  zatímco jiné způsobují nadbytečné slinění a vznik erozí a vředů v dutině ústní, případně i na čumáku.

Obecnými příznaky jsou horečka, nechutenství, deprese, zánět spojivek, zánět v dutině ústní, vznik vředů v tlamě a obtížné dýchání. Příznaky jsou velmi podobné herpesviru a někdy je nemožné je klinicky rozlišit. K tomu nám napomáhá skutečnost, že infekce způsobené kaliciviry mohou poškodit dolní cesty dýchací a sliznici dutiny ústní, zatímco herpesvirus postihuje převážně horní cesty dýchací a oči (spojivky).

Zajímavou skutečností je, že existují dva kmeny kaliciviru, které u koček ve věku 8-12 týdnů způsobují tzv. limping syndrome neboli kulhání. V tomto případě pozorujeme u koček kulhání způsobené bolestivostí kloubů. Obvykle se koťata zotavují bez léčby. Tímto typem kaliciviru mohou být napadeni i očkovaní jedinci, neboť neexistuje komerční vakcína, jenž by chránila před oběma kmeny.

CHLAMYDIÓZA KOČEK

Je chronické onemocnění dýchacích cest,  způsobené bakterií Chlamydophila felis. Kočky s touto nemocí často vykazují obecné příznaky infekce horních cest dýchacích, jako jsou výtok z očí, z nosu a kýchání, kašel, ztížené dýchání, nechuť k jídlu a v neposlední řadě se může přidat i horečka. V horším případě se může rozvinout až zánět plic. Při léčbě je prognóza dobrá.

 Častěji se vyskytuje u koťat, ale setkáváme se ní u všech věkových skupin a plemen koček. U koček nacházejících se v přeplněných prostorách s jinými zvířaty např. v chovatelské stanici, depozitu, útulku, je zvýšené riziko infekce. Přenos probíhá velice snadno a to i bez přímého kontaktu s nakaženým zvířetem. Vykašlané nebo vykýchané molekuly se šíří po místnosti a člověk tak může přenášet a šířit bakterie dotykem nebo stačí, aby přišla kočka do kontaktu s infikovaným předmětem např. pelech, anebo to může být i krmení.

 Diagnosticky se využívá často stěru se spojivkového vaku a následné PCR diagnostiky v laboratoři.

LÉČBA KOČIČÍ RÝMY

Léčba bakteriální části “komplexu kočičí rýmy” souvisí s přímým užíváním antibiotik. 

Antibiotika se také využívají jako clona pro tlumení sekundárních bakteriálních infekcí u virových onemocnění, avšak obecná léčba v tomto případě spočívá v léčbě  symptomatické.

Dále je vhodná doplňující léčba očí a využití stimulátorů imunity.

Pro pohodlí kočky se doporučuje častěji odstraňovat oční a nosní sekrety.

Většina koček ztrácí chuť k jídlu a jídlo odmítají (nemohou si přičichnout, necítí vůni potravy). Je tedy třeba vybírat velice lákavé a voňavé konzervy, eventuelně přejít k asistovanému krmení.

Pokud onemocnění postupuje rychle a klinické příznaky se zhoršují, je nutné přistoupit k hospitalizaci. Při déletrvajícím nechutenství je třeba kočku asistovaně kmit, v některých případech se přistupuje k zavedení jícnové sondy. V případech těžké dušnosti je třeba využít kyslíkový box, u dehydratovaných jedinců je indikována intenzivní několikadenní infuzní terapie.

PREVENCE RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ

Vakcíny, které brání výskytu herpesviru a kočičího kaliciviru, jsou součástí pravidelných vakcinačních protokolů pro kočky.

První očkování probíhá u koček staších 8 týdnů, následně za 3 – 4 týdny přichází pacient na revakcinaci. Po roce je je vždy nutné přeočkování, další booster je indikován každé 1-3 roky (v závislosti na výrobci vakcíny a infekčním tlaku prostředí).

Chlamydiové vakcíny jsou komerčně dostupné nejčastěji v kombinaci FPV (kočičí panleukopénie), FVR (infekční rhinotracheitida koček) a FCV (kočičí kaliciviróza).

Vedle pravidelných očkovacích protokolů je jako prevence kočičí rýmy doporučeno, nedávat zdravou kočku ke kočce s klinickými příznaky onemocnění, nedávat kočku do místnosti přeplněné jinými kočkami a předcházet stresovým situacím neboť kočka vystavená stresu ztrácí dobrou obranyschopnost. 

PŘEČTĚTE SI NAŠE ČLÁNKY O KOČKÁCH:

Pomohl vám článek?

Vyberte hodnocení článku

Průměrné hodnocení 4.6 / 5. Celkem hlasů 141

Zatím nikdo článek nehodnotil, budete první?

As you found this post useful...

Follow us on social media!

Je nám líto, že se Vám článek nelíbil

Pomůžeme nám to vylepšit?

Napíšete nám, co bychom mohli zlepšit pro lepší hodnocení?



MVDr. Samuel Evinic je vedoucím lékařem veterinární kliniky. Má na starosti celý provoz kliniky. Profesně se věnuje především dermatologii, medicíně koček, králíků a morčat, stomatologii a chirurgii měkkých tkání. Více informací o veterináři