PSINCOVÝ KAŠEL

psincový kašel

PSINCOVÝ KAŠEL

CO JE TO PSINCOVÝ KAŠEL?

Psincový kašel je velmi nakažlivé onemocnění respiračního aparátu u psů, které je způsobeno komplexem několika virů i bakterií. Ve veterinárních kruzích je psincový kašel také znám pod jménem infekční laryngotracheitida nebo CIRDC (z anglického canine infectious respiratory disease complex, neboli komplex psích infekčních respiračních nemocí). Tyto odbornější názvy lépe charakterizují nemoc jak z hlediska lokalizace, tak z hlediska jejích příčin. Také se občas můžeme setkat s názvem bordetelóza, podle nejčastějšího z bakteriálních patogenů v tomto komplexu.

Psincový kašel je typický zánětlivý proces v průdušnici a průduškách podobně jako je tomu u lidí během nachlazení. Jde o nemoc rozšířenou po celém světě a většina psů se s ní během svého života alespoň jednou potká.

Nejvážnější průběh a komplikace psincového kašle můžeme očekávat u štěňat, která mají ještě nevyspělý imunitní systém. Mezi další skupiny psů s vyšší náchylností k onemocnění patří také starší psi s oslabeným imunitním systémem, gravidní feny, u kterých také dochází k imunosupresi a také psi, kteří již trpí některou z dalších respiračních nemocí.

U těchto psů se může psincový kašel vyvinout v pneumonii (zápal plic), což je závažná komplikace, při které je často nutná hospitalizace.

JAK SE PSINCOVÝ KAŠEL PROJEVUJE?

  • nejčastějším symptomem je přetrvávající suchý kašel
  • kašel v nočných hodinách, který brání spánku psa
  • napínání na zvracení
  • vodnatý výtok z nosu
  • nechutenství
  • ztráta nebo změna hlasu
  • v mírných případech jsou psi obvykle aktivní a mají zachovaný apetit
  • ve vážných případech symptomy postupují až do zápalu plic, nechutenství, hořečky, letargie a dokonce může dojít i k smrti.

CO ZPŮSOBUJE PSINCOVÝ KAŠEL?

Na vzniku psincového kašle se podílí jeden nebo kombinace několika patogenů z rozsáhlých řad virů (bocavirus, psí adenovirus typu 2, psí koronaviry, virus psinky, psí herpesvirus, virus psí chřipky- H3N8, H3N2, méně často i další viry influenzy typu A, virus parainfluenzy, pneumoviry, reoviry…) a bakterií (Bordetella bronchiseptica, Streptococcus equi ssp. zooepidemicus, Mycoplasma ssp., mnoho sekundárních bakteriálních patogenů).

Nejčastějšími viry, se kterými se setkáváme jsou psí adenovirus a virus parainfluenzy. Z bakterií jsou to Bordetella a Mykoplazma. Kterýkoli z daných patogenů umí vyvolat příznaky psincového kašle. Kombinované infekce většinou mívají vážnější průběh.

Klinické příznaky se objevují většinou 3-4 dny poté, co se pes setkal s vetší skupinou jiných psů (psí hotel, výstava, útulek…), ale inkubační doba nemoci může být až 10 dní. Vakcinace také může vyvolat mírné příznaky psincového kašle.

JAK SE PSINCOVÝ KAŠEL DIAGNOSTIKUJE?

Diagnostika psincového kašle se opíra především o příznaky, které pejsek projevuje v kombinaci s anamnézou majitele – velkým vodítkem pro diagnostiku psincového kašle je nedávný kontakt s nemocnými psy.

Veterinář proto od vás bude chtít, aby jste mu řekli o celkovém stavu pejska, od kdy tento stav trvá, jestli byl v kontaktu s jinými psy, a zeptá se taky, o jaký typ kašle se jedná. Můžete čekat otázky jestli pejsek kašle spíš přes den nebo v noci, jestli je kašel suchý a dráždivý nebo naopak produktivní a vidíte hleny nebo výtoky z nosu, případně jestli po kašli mlaská a polyká.

SUCHÝ KAŠEL

Suchý kašel  je typický pro psincový kašel, ale může mít i jiné příčiny. Na to, aby je vyloučil a lépe zhodnotil celkový stav pejska, může veterinář zvolit další testy. Nejčastější je biochemické a hematologické vyšetření krve, nebo rtg hrudníku a kardiologické vyšetření.

V případě, že během terapie nedochází k očekávanému zlepšení, mohou být nezbytné další testy ke zjišění konkrétní příčiny kašle, například bakteriální kultivace a antibiogram. Důležité je to proto, že prakticky všechny z jmenovaných patogenů vyvolávající nemoc, vypadají stějně. Jsou zde drobné odlišnosti, například pro infekci bordetellou je typický spíš mírný průběh nemoci, ale multiinfekce, vysoký výskyt sekundárních patogenů či stresové prostředí umí průběh nemoci zdramatizovat. Z toho vyplývá, že na základě klinického vyšetření umíme diagnostikovat psincový kašel, ale v žádném případě neurčíme patogen, který jej způsobil.

Mezi složitější a časově i finančně náročnější testy patří také izolace konkrétních virů a PCR vyšetření, případně endoskopie dýchacích test.

LÉČBA PSINCOVÉHO KAŠLE

Konkrétní formu terapie pro Vašeho pejska určí veterinář na základě vyšetření. Pokud je čilý, aktivní, má zachovaný apetit a bez obtíží konzumuje svoji denní dávku krmiva, většinou postačí podpůrná terapie. Ta zahrnuje klidový režim, teplo, správnou výživu (ideálně měkkou stravu, ať příjem krmiva nezpůsobuje další dráždění) a adekvátní hydrataci (důležité je vyhýbat se především hltavému pití studené vody). Když pejsek tahá na vodítku, je dobré obojek dočasně nahradit postrojem. Mohou se přidat doplňky stravy podporující imunitní systém jako jsou betaglukan, imunoglukan apod. Velmi dobré zkušenosti máme s použitím jitrocelového sirupu. Důležité je také nemocného pejska držet odděleně od zdravých jedinců.

Jitrocelový sirup s echinacea a vitamínem C

Závažnější průběh psincového kašle vyžaduje nasazení léků. Dle konkrétní situace veterinář zvolí antitusika (léky tlumící kašel), antibiotika nebo léky tlumící bolest, hořečku a zánět. Vzhledem k tomu, že u psincového kašle se jedná o suchý a dráždivý kašel, expektorancia (léky na vykašlávaní) a mukolytika (léky rozpouštějící hleny) jsou indikována extrémně zřídka. Na trhu je mnoho lidských léků proti kašli nebo naopak podporujících vykašlávaní, ale mnohé z nich jsou pro psy zcela nevhodné, proto výslovně nedoporučujeme zkoušet pejska léčit sirupem proti kašli, který máte ve vlastní lékárničce.

V případě, že dojde k pneumonii, terapie bývá agresivnější a často bývá nutná hospitalizace a intenzivní péče.

JAK OCHRÁNIT PSA PŘED PSINCOVÝM KAŠLEM?

Psincový kašel se šíří podobně jako nachlazení u lidí – kontaktem a kapénkovou infekcí,  a to obzvlášť tam, kde se pravidelně setkává víc psů najednou. Rizikové jsou proto výstavy, psí parky, psí hotely nebo útulky.

Proti psincovému kašli existují také vakcíny. Je ale potřeba uvědomit si jeden fakt. Jak jsme si řekli dříve, psincový kašel není jedna nemoc způsobená jedním patogenem, ale komplex, který je způsobený celou řadou patogenů – jak virů, tak bakterií. Vakcína, která by účinkovala proti všem, zatím neexistuje. Dnešní vakcíny jsou ale účinné proti těm nejčastějším z patogenům: psí adenovirus 2 , virus parainfluenzy a Bordetella bronchiseptica.

OČKOVÁNÍ PROTI PSINCOVÉMU KAŠLI

Vakcína proti psímu adenoviru je součast klasické DHPPi vakcíny proti infekčím nemocím – skrývá se pod písmenem “H“, které značí „hepatitis“. Je to proto, že existují dva blízce příbuzné adenoviry: CAV1, který vyvolává hepatitidu (zánět jater) a CAV2, který vyvolává infekční laryngotracheitidu (zánět hrtanu a průdušnice – součást komplexu psincového kašle). Imunita, která se po vakcinaci vytvoří, je zkřížená- to znamená, že pes je chráněný vůči oběma nemocím.

Vakcína proti parainfluenze se také ukrývá v DHPPi vakcíně, případně v kombinaci s leptospirózou v Pi-L4 vakcíně pod písmeny „Pi“. Také je součastí intranazální KC vakcíny. Pro velkou variabilitu tohoto viru je pro adekvátní ochranu nutná každoroční revakcinace.

IMUNITA PO OČKOVÁNÍ NASTUPUJE ZA 3 DNY

Vakcína proti bordetelám se v mnohém liší. Jde o intranazální vakcínu – aplikuje se do nosní dírky psa. To proto, že Bordetella je bakterie, o postupu které nerozhoduje tvorba protilátek, ale lokální imunita nosní sliznice. Lokální imunita po takové vakcině nastupuje velmi rychle, už za 3 dny od aplikace vakciny. Po vakcinaci se může u citlivějších jedinců objevit přechodný výtok z očí, nosu, kýchání nebo kašel.

Kvůli komplexnímu charakteru psincového kašle tato vakcinace nezaručuje, že pes se 100% nenakazí. Výrazně ale zkracuje délku choroby a klinické příznaky a také významně zamezuje následnému šíření nemoci na další psy. Proto je vakcinace proti těmto nemocem často podmínkou psích hotelů, útulků  nebo výstav.

Pro efektivní zastavení šíření psincového kašle mezi psy je nejdůležitějším krokem izolace. To znamená, že každého psa s kašlem je nejlepší držet odděleně od zdravých psů až do doby, kdy nejsou zcela vyléčeni.

PŘENOS NA ČLOVĚKA

Přenos psincového kašle na lidi je velmi vyjíměčná věc, jelikož člověk je pro dané patogeny nevhodným hostitelem. S infekcí Bordetella bronchiseptica se ale můžeme setkat, a to obzvláště u lidí v imunosupresi, malých dětí, těhotných žen a starších lidí. Je proto vhodné být obezřetný, snížit kontakt s nemocným psem a zvýšit hygienické návyky.

K ZAPAMATOVÁNÍ

  • Psincový kašel je běžná, vysoce infekční nemoc psů, která má jen zřídka vážný průběh. Způsobují ji bakterie i viry.
  • Šíření je kapénkovou infekcí a přímým kontaktem, proto je to častá nemoc v útulcích nebo psích hotelech.
  • Vakcinace tlumí příznaky, významně zkracuje dobu léčby a snižuje riziko šíření psincového kašle na ostatní psy
  • Ve vzácných případech hrozí nakažení imunosuprimovaných lidí bakterií Bordetella bronchiseptica
  • Ve většině případů stačí domácí podpůrná terapie: klid, teplo, kvalitní výživa a hydratace
  • V některých případech je nutná antibiotické léčba nebo další medikace
  • Komplikovanější psincový kašel se může vyvinout do pneumonie, proto je lepší při nejistotě vždy kontaktovat svého veterinárního lékaře.




Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *