Pankarpální artrodéza
Poškození vazů bývá mnohdy závažnější problém, než třeba zlomení kosti.
Ne jinak tomu bylo u 11-ti letého psa jménem Omero. Tento pes s loveckými instinkty pobíhal po poli.
Když potom skočil z menší vyvýšeniny, nevhodně dopadnul a na levé přední noze si poškodil vazy
karpálního kloubu (u lidí se adekvátní kloub nazývá zápěstí).
Poškození bylo rozsáhlé a tedy byly úpony všech ohybačů karpu přetržené. Hovoříme zde o
hyperextenzním poranění.
U psa či kočky má zápěstí zcela jinou fyziologickou hybnost než u lidí. Omero
měl ale po úraze hybnost v zápěstí podobnou, jako my lidé. To ale znamenalo, že se nemůže o levou
přední končetinu vůbec opřít. Karpus zcela prošlapoval. To bylo velmi bolestivé a neslučovalo se to s
používáním končetiny.
V takovýchto případech je jedinou možností chirurgický zákrok, který se nazývá pankarpální artrodéza.
Poškozené vazy již není možno jakkoliv spojit. Přistupujeme tedy k zafixování celého zápěstí do stabilní
polohy, která umožní pacientovi končetinu používat. Po takovém zásahu se již nikdy nebude zápěstí
pohybovat. Pacient však bude schopen končetinu používat komfortně a bezbolestně.
V první fázi zákroku se obnaží všechny kloubní plochy tvořící složitý karpální kloub. Identifikujeme zde
tři kloubní etáže.
Druhým krokem je odstranění kloubní chrupavky ve všech třech etážích kloubu.
Následuje aplikace fixační dlahy. Vzniklé prostory se pro podporu hojení vyplní kostními štěpy odebrané
z hlavice ramenní kosti a nakonec je třeba uzavřít operační ránu.
Během rekonvalescence se nevyskytly žádné komplikace. Omero tak již za několik dní po zákroku byl
schopen končetinu zatížit. Při odstraňování stehů již chodil zcela bez kulhání. Bude však nutné limitovat
pohyb ještě měsíc až dva. Po tuto dobu bude nutné chodit na procházky pouze na vodítku. Zcela bez
omezení bude moci Omero běhat až po pevném srůstu všech kostí karpu. To nastane asi za 3 měsíce.
