Rady našich veterinářů

mrouskání po kastraci

HÁRÁNÍ ČI MROUSKÁNÍ PO KASTRACI?

4.2
(30)

Říje u fenky či mrouskání u kočky po kastraci je něco, k čemu by z podstaty kastrace, kde byly odstraněny oba vaječníky, nemělo dojít. Pokud se tak stane, máme velké podezření na tzv. syndrom zbytkové ovariální tkáně.

SEZNAMTE SE SE SYNDROMEM ZBYTKOVÉ OVARIÁLNÍ TKÁNĚ

Často to znamená, že část ovariální tkáně se stále vyskytuje v břiše inkriminované pacientky. Pokud je tomu tak, jedinou terapií volby je reoperace a odstranění této tkáně. Avšak je nutná důsledná diagnostika před takovýmto rozhodnutím. Jelikož se jedná o invazivní řešení, je nutné před zákrokem vyloučit všechny další možnosti, které by mohly vyvolat příznaky připomínající říji.

FENKA V ŘÍJI

Průměrná fenka přichází do říje každých 6-8 měsíců. Během tohoto období je nejmarkantnějším znakem výtok z pohlavních cest, který se v průběhu mění z krvavého až do růžovo-slámového. Fenka v říji je atraktivní pro nekastrované psy a často se chová více hravě, či jinak nezvykleji, než bývá norma. Toto období zvýšené hormonální aktivity běžně trvá kolem 3 týdnů a zpravidla končí březostí či falešnou březostí, které trvají zhruba dva měsíce po konci hárání. Individuální rozdíly jsou značné.

KOČKA V ŘÍJI

U koček v říji se neobjevuje zřetelný vaginální výtok (v případě, že ano, ihned doporučujeme konzultovat s vet. lékařem ). Příznaky říje u koček jsou spíše behaviorální – ve smyslu změn v chování. Začnou být neklidné a hlasitě se ozývají. Mohou začít značkovat močí různě po bytě ve snaze přivolat kocoury. Zaujímají typický prohnutý postoj s přední částí těla přilepenou k podlaze a zadkem vystrčeným do vzduchu.

Kočky přicházejí do říje v období, kdy se začínají prodlužovat dny, tedy u nás už někdy od ledna. Mrouskání trvá zhruba pět dnů, poté je několik dnů až týdnů trvající pauza a cyklus se opakuje, dokud kočka úspěšně nezabřezne, nebo se na podzim nezačnou opět zkracovat dny. Pokud dojde k nakrytí, následuje ovulace a buďto regulérní či falešná březost, podle úspěšnosti krytí.

MĚŘENÍ HLADINY HORMONŮ

VAGINÁLNÍ STĚR

Jedna z možností, jak otestovat přítomnost estrogenů je výtěr z pochvy. Jedná se o nebolestivý zákrok, kdy se jemnou vatovou štětičkou udělá rychlý výtěr z pohlavních cest, následně jsou nasbírané buňky naneseny na podložní sklíčko, nabarveny speciálním barvivem a pod mikroskopem veterinářem prohlédnuty. Pokud jsou v těle přítomny estrogeny, mají nalezené buňky typický tvar. Tato metoda však nemusí být vždy průkazná, avšak nález prokazatelných buněk typických pro období říje za průkazný považujeme.

VYŠETŘENÍ KRVE

Je možné měřit estradiol, jeden ze skupiny hormonů estrogenového typu. Pokud má kastrovaná fena vysokou hladinu estrogenů v období, kdy se projevuje, jako by hárala, považuje se tento test za pozitivní. Bohužel ale může být naměřena i nízká hladina estrogenů a stále může být přítomen zbytek ovariální tkáně, takže tento test (jako všechny testy), není stoprocentní.

Další možnost je aplikovat GnRH (gonadotropin stimulující hormon) v době, kdy fena není v říji. Pokud odpoví na injekci tím, že za dva týdny začne produkovat progesteron (který lze taktéž změřit z krve), můžeme předpokládat, že se jedná o syndrom zbytkové ovariální tkáně.

KDE SE TAKÉ MOHOU VZÍT ESTROGENY?

V humánní medicíně se používají krémy určené k nanášení na kůži z variabilních důvodů. Proto pokud je používáte, je nutné zajistit, aby takto ošetřená kůže nepřišla do kontaktu s domácím mazlíčkem – například aby neolizoval namazané ruce.

POKAZILO SE NĚCO BĚHEM KASTRACE?

První, co každého logicky napadne, bavíme-li se o zbytku tkáně z vaječníku v břiše kastrovaného mazlíčka, že je to chyba chirurga, který ho tam nechal. Což samozřejmě nelze vyloučit, nikdo nejsme neomylný. Nicméně příroda si na nás připravila ještě tu variantu, že u některých samic se nachází tzv. přídatná ovariální tkáň, která je mimo vaječník, tedy buňky prorostlé například ve vazu, který drží vaječník na místě, a tyto buňky není možné vidět pouhým okem. Tato tkáň se zaktivuje a začne růst poté, co jsou vaječníky odebrány. Toto je časté zejména u koček, ale může to nastat i u fen. Vaz, který se standardně nevyjímá, může být prorostlý přídatnou ovariální tkání a pokud po kastraci dojde ke kontaktu tohoto vazu například s prokrvenou břišní stěnou, buňky prorostou a začnou produkovat estrogeny, tedy jakoby vyroste nový, funkční vaječník. K tomuto může dojít v řádu měsíců i let po kastraci.

zbytková ovariální tkáň u kočky 

Tyto novotvary určitou dobu rostou a neprojevují se navenek nijak, dokud nejsou dostatečně velké, aby mohly produkovat takové kvantum estrogenů, které je potřeba k vyvolání vnějších příznaků říje. Pokud byla provedena diagnostika a bylo potvrzeno podezření na zbytkovou vaječníkovou tkáň, je terapií volby reoperace, lokalizování zbytkové tkáně – zpravidla blízko ledviny, bohužel ale také kdekoliv uvnitř břicha, a její odstranění.

TERAPIE

Ovariální tkáň bude nejsnáze lokalizovatelná/viditelná ihned po skončení říje. To je období po ovulaci, kdy se na vaječnících nacházejí velká, progesteron produkující, žlutá tělíska. Pokud je zbytková tkáň nalezena, její odstranění zpravidla nebývá problém. Zároveň nelze ani vyloučit variantu, kdy tuto tkáň nepůjde lokalizovat. Pro potvrzení kompletní excize je doporučitelná histopatologie.

PROČ BYCHOM MĚLI ZNOVU NECHAT ZVÍŘE OPEROVAT?

Problém u zbytkové ovariální tkáně tkví zejména v pokračování nechtěného chování – značkování, mrouskání, atraktivita pro psy, ale dále i v pokračování rizik souvisejících s dlouhodobým vystavováním těla estrogenům. Toto vede u koček i fen k rakovině mléčné žlázy, případně podle typu kastrace se můžeme dočkat zánětu dělohy (pyometra), nebo zánětu pahýlu dělohy, pokud nebyla děloha odebrána celá. Což v obou případech přímo ohrožuje naši fenku či kočičku na životě.

zbytková ovariální tkáň při probatorní laparotomii u kočky, která mrouskala 3 měsíce po kastraci
zbytková ovariální tkáň při probatorní laparotomii u kočky, která mrouskala 3 měsíce po kastraci

CO KDYŽ TO NENÍ ŘÍJE?

U fenek můžeme pozorovat krvavý výtok z pohlavních cest z více důvodů, než jen proto, že hárá. Často majitelé pozorují například krvavou moč při zánětech močového měchýře. Další možnosti jsou novotvary v pochvě, či celkově jiné urogenitální potíže, záněty, přenosné venerální tumory a další. Proto při jakémkoliv neočekávaném výtoku z pohlavních cest je nutné navštívit veterinárního lékaře a provést důslednou diagnostiku problému.

U koček se velmi často jedná o poruchy chování, se kterými mohou souviset i urogenitální potíže, stejně jako u fenek, jen u koček se častěji vyskytují potíže s močením spouštěné stresem.

Překlad ze zdroje http://www.marvistavet.com/ovarian-remnant-syndrome.pml



PŘEČTĚTE SI NAŠE ČLÁNKY O KOČKÁCH:



Pomohl vám článek?

Vyberte hodnocení článku

Průměrné hodnocení 4.2 / 5. Celkem hlasů 30

Zatím nikdo článek nehodnotil, budete první?

As you found this post useful...

Follow us on social media!

Je nám líto, že se Vám článek nelíbil

Pomůžeme nám to vylepšit?

Napíšete nám, co bychom mohli zlepšit pro lepší hodnocení?



MVDr. Samuel Evinic je vedoucím lékařem veterinární kliniky. Má na starosti celý provoz kliniky. Profesně se věnuje především dermatologii, medicíně koček, králíků a morčat, stomatologii a chirurgii měkkých tkání. Více informací o veterináři



Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *