POSTINJEKČNÍ SARKOM U KOČEK

postinjekční sarkom

POSTINJEKČNÍ SARKOM U KOČEK

CO JE TO POSTINJEKČNÍ SARKOM?

Postinjekční sarkom je nádorové onemocnění koček. Nádor vzniká v místě aplikace očkování nebo jiných dráždivých injekcí. Obecně se jedná o zhoubný nádor, který vyžaduje poměrně agresivní terapii.

postinjekční sarkom
I takhle může vypadat postinjekční sarkom po oholení srsti.

Jak nádor vzniká, jak se léčí a jak mu předcházet se dozvíte v článku.

EPIDEMIOLOGIE A HISTORIE POSTINJEKČNÍHO SARKOMU

Poprvé byl vznik nádoru v místě injekcí zaznamenán u koček v roce 1991 v USA. Tohle pozorování bylo spojováno se stoupající četností vakcinace proti vzteklině a FeLV. Nejdříve byly tyhle nádory pojmenovány jako „postvakcinanční sarkomy“. Následný výzkum ale prokázal, že i jiné injekce nejenom očkování mohou vyvolat vznik sarkomů. Proto byly nádory přejmenovány na POSTINJEKČNÍ SARKOMY – FISS. Tyhle sarkomy se zprvu zdály být jedinečné pro kočky, podobné nádory však byly popsány i u fretek a velmi zřídkavě i u psa.

KDE SE MŮŽE NÁDOR VYSKYTOVAT?

FISS vznikají v místech, kam se běžně aplikují injekce a vakcíny, jako jsou prostor mezi lopatkami, bok hrudníku nebo břicha  nebo zadní svaly stehna. FISS se nejčastěji vyskytují v podkoží, ale může se vyskytovat i uvnitř svalu. FISS se objevují nejdříve 4 měsíce po injekci, nejdéle za 2-3 roky po injekci. Jsou typické lokálně invazivním růstem, často se rozšiřováním podél povázek. Většina FISS jsou histologicky fibrosarkomy, ale i jiné malignity jako osteosarkomy, rhabdomyosarkomy nebo histiocytomy a myofibroblastické sarkomy.

JAK SE NÁDOR CHOVÁ?

FISS se chovají mnohem víc agresivně jako jiné sarkomy. Nejčastěji metastazují do plic, pak do místních mízních uzlin, jater, ledvin a sleziny.FISS se iší taky histologicky od jiných sarkomů.

JAK ČASTO SE NÁDOR VYSKYTUJE?

V posledních 20 letech byl odhalen vztah mezi očkováním a pozdějším vznikem FISS. Incidence výskytu FISS byla vypočítána jako 1-4 kočky z 10,000 očkovaných koček v USA. Ve velké Británii se zdá být výskyt FISS nižší 1 z 16,000 až 50,000 koček. Důvodem může být fakt, že v Anglii se kočky rutinně neočkují proti vzteklině. Studie v Kanadě neodhalila rozdílný výskyt FISS mezi lety 1992 a 2010.

PATOGENEZE VZNIKU POSTINJEKČNÍCH SARKOMŮ

Patogeneze těchto sarkomů není dosud definitivně vysvětlena. Avšak chronická zánětlivá reakce je považována za spouštěč pro maligní transformaci.. Adjuvantní vakcíny, indukující intenzivní lokální zánět, se jeví jako zodpovědné za vznik sarkomů. Adjuvantí vakcíny vyvolávají intenzivnější lokální reakci v místě aplikace.

Původně se s rizikem vzniku FISS spojovaly pouze vakcíny proti vzteklině a FeLV. Následně se však FISS objevil i po ostatních vakcínách. Následně po vakcínách bylo odhalen vznik FISS i po injekcích kortikoidů, penicilinu, lufenuronu, cisplatiny nebo meloxicamu. Poslední studie prokázaly častější výskyt FISS u koček, kterým byly injekčně aplikované depotní kortikosteroidy do oblasti mezi lopatkami. Sarkomy jsou v posledních letech spojovány i s aplikací mikročipu, po výskytu cizího tělesa. Předpokládá se, že zánětlivé reakce mohou teoreticky vést ke vzniku FISS přes spouštění nekontrolované proliferace fibroblastů nebo myofibroblastů.

Platí však, že nejrizikovější z pohledu vzniku FISS zůstavají adjuvantní vakcíny. Studie na sarkomech prokázala, že inaktivované adjuvantní vakcíny jsou znatelně mnohem častěji spojované s výskytem FISS než jiné vakcíny. Studie ale taky prokázala, že žádná vakcína není zcela bez rizika.

MANAGEMENT PACIENTA S POSTINJEKČNÍM SARKOMEM

Odpovídající léčba by měla nejdřív zahrnovat staging nádoru a naplánování chirurgie. Agresivní radikální excize nádoru je klíčová k zabránění opětovných rekurencí. Prognóza FISS záleží na realizovatelnosti radikální chirurgie a další následné léčbě jako je radioterapie a imunoterapie. Pro staging je nejlepší podstoupit předoperačně vyšetření magnetickou rezonancí nebo CT. Velikost tumoru stanovená při CT vyšetření může být až dvojnásobná oproti velikosti stanovené klinickým vyšetřením. Chirurg by se měl vždy pokusit o komplentní excizi celého tumoru s minimálně 3 cm okraji ( lépe 5 cm ) a o resekci minimálně 1 povázky pod tumorem. Rekurence se může objevit již 2 týdny po operaci.

JAKÁ JE ÚSPĚŠNOST LÉČBY SARKOMŮ?

Terapie zahrnující samotnou chirurgii vykazuji rekurenci až v 70 % případů do 6 měsíců od excize. Okraje prosté tumoru jsou velmi důležité pro přežití, které může být až 700 dní v případě kompletní excize. V případě pouze částečné excize může být čas přežití pouze 112 dní.

Radioterapie před nebo po operaci výrazně snižuje četnosti rekurencí sarkomu. Efekt chemoterapie nebyl dosud studiemi potvrzen. Chemoterapie je ale dobrou alternativou pro pacienty s neoperabilním tumorem, pokud není dostupné ozařování.

PREVENCE POSTINJEKČNÍHO SARKOMU

Prevence FISS je postavena na 3 úvahách:

  1. Všechny injekce by se měly kočkám píchat na místa, kde by byla případně dobře proveditelná chirurgie FISS
  2. Neaplikovat kočkám dráždivé látky
  3. Očkovat pouze potřebné vakcíny v doporučených intervalech

Obecně injekce aplikovat do pánevní končetiny. Podávání vakcín mezi lopatky je kontraindikováno pro skoro nemožnou resekci případného FISS.

Podle studie z roku 2009 z Mnichova se 40% FISS nacházelo mezi lopatkami, 19% na pravé straně hrudníku, 13% na levé straně hrudníku.

KLÍČOVÉ BODY

  • Očkování představuje nezbytnou ochranu pro všechny kočky, neočkovat kočky kvůli riziku FISS není rozumné. 
  • Vakcíny nejsou jediné substance zodpovědné za vznik FISS. 
  • Kočky by měly být očkované podle současných vakcinačních doporučení.
  • Kočky není vhodné očkovat mezi lopatky.
  • Vakcíny by se měly aplikovat až po zahřátí na pokojovou teplotu.
  • Podkožní injekce jsou pro kočky vhodnější než nitrosvalové.
  • Každý útvar v místě injekce, který je větší jak 2 cm nebo přetrvává i po dobu 3 měsíce od injekce by měl být chirurgicky odstraněn.
  • Nepoužívat adjuvantní vakcíny.
  • Používat vakcíny s dlouhou délkou imunity.




Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *