PLICNIVKY U KOČEK
PLICNIVKY U KOČEK COBY PŘÍČINA KAŠLÁNÍ
PLICNÍ ČERVIVOST – O CO SE JEDNÁ?
Řada parazitárních rodů ze skupiny Nematoda, česky hlístice, mohou infikovat dolní cesty dýchací u koček a zapříčinit typické klinické příznaky, nejzřetelnější bývá kašel. Nejčastějším parazitem nacházejícím se v dýchacím aparátu u domácích koček je Aerulostrongylus abstrusus. Tato hlístice je poměrně malá, na délku měří asi jen 5-10 milimetrů a široká bývá méně než 100 mikrometrů. Dalšími často nalézanými plicnivkami jsou Capillaria aerophilia, Toxocara cati, Strongyloides felis a Paragonimus kellicoti.
plicnivka Aerulostrongylus abstrusus pod mikroskopem
Průřez průdušnicí a živé plicnivky uvnitř
ZE ŽIVOTA PLICNIVKY
Aerulostrongylus abstrusus má nepřímý vývojový cyklus, do kterého jsou zapojeni hlemýždi a slimáci. Kořist, kterou kočky běžně loví ( tedy myši, ptáci etc.) požírají plže infikované larvami A. abstrusus (stádium larvy nazývané L3). Následně infikovanou myš či ptáka pozře kočka. Parazitární larvy se provrtají skrz střevní stěnu kočky a vniknou do krevního a lymfatického systému, aby mohly cestovat po těle. Ze zažívacího traktu míří do nejmenších cévek vycházejících z plicních artérií. V tomto místě larvy proniknou stěnami cév a dostanou se až do plicních sklípků. Zde během 2-3 týdnů prodělají vývoj v dospělce a samičky zde začnou do měsíce klást vajíčka. Z vajíčka se vylíhnou malé larvy (ve stádiu L1). Tyto larvy jsou infikovanou kočkou vykašlány, následně ihned polknuty a nakonec vyloučeny spolu s trusem. V prostředí se pozřením infikovaného trusu nakazí zmiňovaní plži. V nich larvičky dokončí svůj vývoj až na stádium L3 a cyklus se může opakovat.
JAK SE PROJEVUJE PLICNÍ ČERVIVOST?
Neexistuje plemenná predispozice, či větší náchylnost jednoho z pohlaví pro infekci plicními červy. Všechny venku lovící kočky jsou ohroženy stejně. Klinické příznaky se odvíjejí zpravidla od množství larev, kterými je kočka infikována. Jinými slovy, kočky s několika L3 larvami (udává se méně než 1600) mohou být bez příznaků. Pokud je infekce masivnější, zpravidla po pěti týdnech od pozření infikované kořisti se vyvinou klinické příznaky jako chronický kašel, ztížené dýchání a ztráta hmotnosti. Začervení ve vyšší míře bývá také spojováno s pravostranným srdečním šelestem ( díky reguritaci na atrioventrikulární chlopni) a ascitem (volná tekutina hromadící se v dutině břišní). Oba tyto příznaky se pravděpodobně objevují kvůli pulmonární hypertenzi.
JAK SE DIAGNOSTIKUJE PLICNÍ ČERVIVOST?
Infekci plicnivkami zvažujeme vždy jako jednu z možností u každé kočky, která má chronický kašel a/nebo obtíže s dýcháním. Po získání podrobné anamnézy provede Váš veterinář důkladné vyšetření pacienta a doporučí další neinvazivní testy, nejčastěji RTG hrudníku. Kontrolní snímek hrudníku je doporučován vždy u koček, které kašlou či abnormálně dýchají. Na RTG nejsou žádné specifické příznaky potvrzující infekci plicnivkami, změny na plicní kresbě se mění v závislosti na množství larev, které jsou přítomny. Definitivní průkaz je možný ze stolice, buďto vyšetřením Baermannovou technikou případně pomocí metody PCR.
LÉČBA PLICNIVEK
Terapie plicní červivosti je relativně přímá. Každý parazit je citlivý na jiný druh přípravku, které lze podávat perorálně (do tlamky) či topicky ve formě spot-onu (kapka za krk). Běžně předepisovaná léčiva obsahují jako účinnou látku fenbendazol, praziquantel, emodepsid, selamectin či moxidectin. Velmi vzácně je nutné chirurgické odstranění části plic, který je nevyhojitelně poškozen poté, co prasknou cysty naplněné parazity. Váš veterinář Vám předepíše nejvhodnější medikament pro Vašeho mazlíčka.
ZÁVĚR
Plicní červivost je relativně běžná a často nedoceněná příčina chronických respiračních obtíží u koček. Získání definitivní diagnozy je jednoznačné. Většina koček velice dobře odpovídá na perorální terapii či spot-ony a mohou vést i nadále spokojený a normální život.
PŘEČTĚTE SI NAŠE ČLÁNKY O KOČKÁCH:
