Osteochondróza u psa

osteochondróza

Osteochondróza u psa

Disekující osteochondróza – OCD

Osteochondróza je onemocnění chrupavek na kloubních plochách dlouhých kostí. Vyskytuje se  převážně u rostoucích psů velkých plemen. Na vzniku osteochondrózy se podílí více faktorů – dědičnost, plemenná predispozice, rychlost růstu i výživa. Na chrupavkách kloubních ploch dlouhých kostí dochází k zesílení chrupavky, k nedostatečnému spojení s pod ní ležící kostí, a tím také k narušení krevního zásobení a výživy a následnému odumírání. Odumřelá část chrupavky se může vlivem pohybu kloubu odloučit do kloubní dutiny. Zde pak působí jako cizí těleso a způsobuje bolestivost, nestabilitu kloubu a časem vznik artrózy. Někdy dochází k mineralizaci úlomku a defekt je na rentgenových snímcích dobře patrný jako tzv. kloubní myška. V ostatních případech vidíme na RTG snímku oploštění hlavice nebo tmavý defekt.

Plemenná predispozice

Mezi nejčastěji postižená plemena patří bernský salašnický pes, německá doga, newfoundland, rotvajler, zlatý retrívr, labradorský retrívr a irský setr. Onemocnění bylo popsáno i u menších plemen psů (border kolie, bígl, kokršpaněl, whippet). Zajímavé je, že OCD postihuje 2-5x častěji samce než samice. Se vznikem onemocnění se počítá mezi 5 -12 měsícem věku, i když klinické vyjádření může být evidentní až v ranné dospělosti. Nejčastěji postiženým koubem je kloub ramenní, dále kolenní, loketní a hlezenní.

Klinické příznaky OCD

Osteochondróza je velmi často provázena jen mírným nebo občasným kulháním, které se projevuje střídáním období výraznějšího kulhání s obdobím, kdy zvíře vůbec nekulhá. Kulhání většinou zesílí až v pozdějším věku vlivem následných artrotických změn. Je spíše pravidlem než výjimkou, že je OCD přítomno oboustranně (např.oba lokty, obě ramena,…). Pacienti většinou kulhají výrazněji na jednu končetinu, i když mají RTG příznaky oboustranně. Kulhání je nejvýraznější bezprostředně po období klidu a po delší zátěži. Po několika minutách mírné zátěže se příznaky zmírňují.

Diagnostika osteochondrózy

Diagnostika je založena na klinickém vyšetření (prověření pohyblivosti kloubů, detekce bolestivosti a vyloučení jiných ortopedických a neurologických onemocnění) a provedení rentgenologického vyšetření. Ve většině případů je diagnostické RTG vyšetření. Běžně prováděné standardní projekce však nemusí být vždy postačující a často je nutné přistoupit k projekcím šikmým. Proto je spolehlivější vyšetření na CT.

Léčba ostechondrózy

V časných stádiích, kdy je ostechondróza diagnostikována rentgenologicky bez klinických příznaků, je možné pokusit se o konzervativní řešení. Konzervativní léčba spočívá v omezení pohybu (striktní klid 4-8 týdnů). V počátečním stadiu je možné pro zmírnění bolestivosti podávat protizánětlivé medikamenty. Vhodné je doplnit terapii o tzv. chondroprotektiva, což jsou preparáty složené z glukosaminu a chondroitinsulfátu, které tvoří přirozenou součást kloubní chrupavky. Tyto preparáty podporují normální metabolismus chrupavky a zrychlují hojení chrupavkového defektu. Častěji je ale nutné přistoupit k chirurgickému řešení, v podstatě u všech jedinců starších 7 měsíců.

Chirurgické řešení OCD

Chirurgický zákrok spočívá v odstranění změněné chrupavky, případně v oživení tkáně pod defektem navrtáním, čímž se způsobí krvácení a dojde tak k rychlejšímu hojení a k vyplnění defektu fibrózní chrupavkou. Pokud má pacient výrazné problémy (bolestivost, těžké kulhání, nereaguje na konzervativní léčbu), je indikováno chirurgické řešení. V současné době existuje možnost artroskopického řešení, což je minimálně invazivní procedura s rychlou rekonvalescencí. Dlouhodobý výsledek je nicméně srovnatelný s klasickým artrotomickým přístupem, při kterém se kloub otevře, odstraní se volný fragment a kyretou nebo frézou se odstraní volná odumřelá chrupavka z okrajů defektu.
Dlouhodobé studie poukazují na relativně dobré výsledky chirurgického řešení OCD. Po operaci může v některých případech přetrvávat mírný stupeň kulhání a může dojít k rozvoji artrózy v daném kloubu.

Prevence osteochondrózy

Základem preventivních opatření je selekce jedinců postižených OCD z chovu. Rostoucí psi velkých a obřích plemen by neměli podstupovat extrémní zátěž ve formě dlouhých náročných běhů a opakovaných skoků. Majitel zvířete může také ovlivnit výskyt tohoto onemocnění a to především výživou. Bylo prokázáno, že častěji se objevuje u psů, kteří jsou v období růstu krmeni neomezeně, škodlivý je hlavně vysoký přísun energie a velké množství vápníku v krmivu. V tomto ohledu je vhodnou prevencí krmení kvalitního komerčního krmiva v dávkách doporučených výrobcem a vyhýbat se dalším přídavkům krmiva, a zejména přídavkům vápníku!





Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *