Roup králičí
Roup králičí (Passalurus ambigus) je poměrně častým parazitem zajícovců. Mezi chovateli ale patří spíš mezi méně známé až neznámé parazity, což je způsobeno tím, že nepáchá takové škody na chovech jako notoricky známé kokcídie. Roup králičí napadá trávicí trakt králíků zvlášť ve velkochovech a v chovech s nižší úrovní zoohygieny.
ROUP KRÁLIČÍ – VÝSKYT
Roup králičí napadá také divoké králiky i zajíce, je tedy druhově specifický pro řád Lagomorpha. Pro člověka, ani jiné domácí zvířata, nepředstavuje žádné riziko. Roup králičí patří do třídy Hlístovce /Nematoda/, řád Roupi /Oxyurida/. V některé starší literatuře je uváděn také pod starším latinským názvem Oxyuris ambigua. V Severní Americe králíky napadá taky příbuzný z řádu Oxyurida Passalurus nonanulatus. V Evropě nejsou o jeho výskytu zatím žádné informace.
ŽIVOTNÍ CYKLUS ROUPA
Dospělci žijí v slepém a tlustém střevu králíka. Samice jsou větší, dosahují délky až 10mm, samečci jsou poloviční, tedy kolem 5mm. Délka života je kolem 100dní.
Nedospělá stádia žijí v sliznici střeva, čím vyvolávají záněty. Při silných napadeních jsou v slepém a tlustém střevě tisíce dospělců. Vajíčka jsou jako u jiných oblých červů vylučována trusem do vnějšího prostředí. Vývojový cyklus je přímý, bez účasti mezihostitelů. Oplodněné samice přecházejí ze slepého střeva do konečníku, kde kladou vajíčka na povrch trusu nebo do perianálních řas.
Prepatentní perioda trvá kolem 60 dnů. Králík se nakazí pozřením vajíček, které se stávají infekčními za 24-48 hodin po vyloučení. Po pozření se z vajíček záhy líhnou larvy, které žijí v slizniční vrstvě střev a mění se pak na dospělce. Ze sliznice poté přecházejí do střevního obsahu.
Hlavním problémem u králíků je tedy cékotrofie, tj. požírání vlastních bobků, čím dochází velmi jednoduše k autoinfekci.
JAK VYPADÁ ROUP KRÁLÍČÍ?
Dospělci jsou drobní, ale lze je vidět volným okem. Klinicky se může roup králičí výjimečně projevovat svěděním v oblasti konečníku.
Vajíčka dosahují velikosti kolem 43 um, takže je lze pozorovat pouze pod mikroskopem. Při pitvě je možno roupy vidět i přes střevní stěnu. Při silnějších infekcích býva zejména sliznice slepého střeva zánětlivě změněna. Během pitvy můžeme, většinou bez problémů, najít v slepém a tlustém střevě až tisíce roupů. Roup králičí je poměrně odolný parazit, ze široké škály antiparazitik je citlivý pouze na benzimidazoly a piperazin.
JAK SE ROUPOVITOST U KRÁLÍKŮ PROJEVUJE?
Ve velkochovech způsobuje snížení přírůstků a prodlužuje dobu výkrmu. Někdy odchází dospělci ze střeva spolu s trusem, v tom případě je možno na bobcích pozorovat malé bílé „červíčky“.
Někdy se na bobcích vyskytuje i hlen, což může být také příznakem mukoidní enteritidy. Nejspolehlivější diagnostikou je parazitologické vyšetření trusu, v kterém se nacházejí v případě pozitivity vajíčka. Vajíčka mají typický tvar velkého písmena D, někdy jsou přirovnávaná k bochníkům chleba.
ROUP KRÁLIČÍ – LÉČBA
Zahraniční autoři často udávají úspěšnou terapii avermektiny (Ivermectin, selamectin, doramectin a.j.). Z vlastní zkušenostI je ovšem hodnotím jako zcela neúčinné. Jako nejlepší terapeutický protokol se mi osvědčila aplikace albendazolu nebo fenbendazolu do pitné vody po dobu 30 dnů, kterou je nutno za 10-14dní zopakovat.
Během terapie nesmí mít králíci přístup k jiné než medikované vodě. V rámci prevence lze chovatelům doporučit pravidelné koprologické vyšetření a samozřejmě maximální dodržování zoohygieny, zejména však pravidelná výměna podestýlky, turnusový chov a preventivní dezinfekční program.
