Rady našich veterinářů

barf

BARFOVÁNÍ

3.9
(18)

HISTORIE A VZNIK BARFU

Stále více majitelů psů a koček hledá pro svoje domácí mazlíčky alternativu ke komerčním krmivům. Trendem posledních let je individuální příprava krmné dávky. Barfování hraje v tomto směru velkou roli.

Tento koncept stravování byl vyvinut Australanem I. Billinghurstem na počátku 90.let. V roce 1993 napsal knihu “Give your dog a bone”. V této knize zastává stanovisko, že psi se odjakživa stravovali syrovým masem a kostmi nebo dostávali velmi kvalitní zbytky od stolu a byli přitom velmi zdraví.

Onemocnění se podle něj začala objevovat až od zavedení komerčních krmiv. I. Billinghurst vyvinul koncept barfování. Od té doby u nás tato varianta krmení získává stále více na významu. Zatímco dříve bylo barfování díky individuální přípravě časově velmi náročné, dnes máme k dispozici veliké množství hotových masových směsí a hotových barfových menu.

BARF
BARFOVÁNÍ JE ZDRAVÝ I CHUTNÝ ZPŮSOB KRMENÍ PSA

CO JE TO BARF?

Pojem BARF se nejdříve vztahoval jak k majitelům zvířat, kteří podle této metody krmili, tak i na krmení samotné. Na začátku znamenal tento pojem “Born-again-rawfeeders” (návrat krmičů syrového). Mezitím vzniklo několik interpretací tohoto konceptu. Běžná byla formulace “Bones And Raw Food” (kosti a syrová strava), mimo jiné i “Biologicaly Appropriate Raw Food”. Billinghurst název “biologicky a druhově příslušná syrová strava” a mírně pozměněnou verzi “biologicky a druhově příslušné syrové krmení”.

PRINCIP BARFU

Podkladem pro BARFOVÁNÍ je přirozená strava vlka. Porce by obsahem měly odpovídat složení kořisti. Krmení je založeno na syrovém masu, kostech obalených masem a vnitřnostech. K tomu se přidává zelenina, ovoce, oleje, ořechy a občas také byliny. Dále se přidává rybí tuk a řasy. V několika případech jsou zkrmovány i uhlohydráty, většinou vařené brambory, rýže nebo těstoviny. Příležitostně jsou podávána vajíčka, ryby a mléčné výrobky.

PROČ KRMIT PSA BARFEM?

Motivací pro přechod na BARFOVÁNÍ je přání mnoha majitelů zvířat krmit svého mazlíčka zdravě, vyhnout se zdravotním problémům zvířete, potravinové nesnášenlivosti, zajistit kontrolu hmotnosti, a také jejich nedůvěra vůči krmivovému průmyslu (Brown 2009, Michel 2006).

JAK SESTAVIT KRMNOU DÁVKU NA BARFU?

Velkým zdrojem nebezpečí při BARFOVÁNÍ jsou chyby při sestavování krmné dávky. Pomocí BARFOVÁNÍ má být pes stravován pestrou, v některých případech ne zcela vyváženou stravu. Vyvážené stravování znamená, že všechny živiny budou ve stravě obsaženy v potřebném množství. Existuje několik výzkumů, které se zabývají chybami v sestavování krmné dávky. U psů krmených metodou BARF je nedostatečné zásobení  bílkovinou, fosforem, hořčíkem, sodíkem a draslíkem problémem jen výjimečně. Ve většině krmných dávek však chybí vápník, mangan, jód, vitamin A a D. Stopové prvky měď a zinek jsou v našich potravinách obsaženy v malém množství, a jsou proto častým problémem v BARFOVÝCH krmných dávkách. Poměr vápník:fosfor často není skutečně vyvážený a představuje nebezpečí především u štěňat, kterým se teprve vyvíjí kostra.

Při krmení je důležité dodržovat správné množství, tak aby neměl váš pes přebytek nebo naopak nedostatek energie. Mějte tedy vždy po ruce kuchyňskou váhu, která vám ukáže množství v gramech.

Se sestavením krmné dávky Vám pomůže web Barfclubu. Jídelníček Vám může sestavit taky přímo veterinář – doporučujeme se v tomhle směru obrátit na MVDr. Markétu Rázgovou, která se sestavování jídelníčků věnuje několik let. 

MASO A SVALOVINA

Kosterní svalovina je zdrojem bílkovin, obsahuje nepatrné množství minerálních a stopových prvků. Čistá svalovina je vysoce stravitelná. Naproti tomu vnitřnosti mají vysoký podíl pojivové tkáně a stopové prvky a vitamíny obsahují v omezeném množství. Příliš vysoký podíl těžce stravitelné pojivové tkáně způsobí přesun nestrávené bílkoviny do tlustého střeva a může vést k přerůstání fyziologické flóry a klostrídií. To může mít za následek plynatost a průjem. Svalovina jícnu by neměla být krmena pravidelně a ve velkém množství, protože může obsahovat zbytky štítné žlázy. To může vést k příznakům hypotyreózy.

KOSTI

Kosti obsahují vápník, fosfor, hořčík a také měď a zinek. Při zkrmování kostí riskujeme poranění a “kostěnou stolici” s následnou zácpou. Abychom předešli lámavosti, je nutné zkrmovat pouze syrové kosti. Pokud mají kosti sloužit jako zdroj vápníku, doporučujeme je zkrmovat minimálně každé dva dny, jelikož organismus reaguje citlivě na změny v přísunu vápníku.

OVOCE A ZELENINA

Zelenina a ovoce dodávají krmné dávce balastní látky a mohou tak podpořit růst žádoucích bakterií ve střevě. Navíc obsahují vitamíny rozpustné ve vodě.

OLEJE

Oleje by měly být zkrmovány kvůli pokrytí potřeby esenciálních mastných kyselin. Vzhledem k rozdílnému zastoupení různých mastných kyselin v olejích, doporučujeme střídat živočišné a rostlinné tuky. Většinou je dodatečné podání minerálního krmiva s přídavkem vitamínů nejjistější variantou k dosažení vyvážené dávky. U minerálního krmiva s přídavkem vitamínů by měl být deklarován jeho obsah. V zásadě slouží k suplementaci:

  •  vápník (pokud nejsou zkrmovány žádné kosti)
  •  fosfor
  •  sodík
  •  draslík
  •  hořčík
  •  železo
  •  měď
  •  zinek
  •  mangan
  •  jód (může být nahrazen i mořskými řasami)
  •  vitamin A a D (mohou být nahrazeny take rybím tukem)
  •  vitamin E
  •  ve vodě rozpustných vitamínů
  •  vitamíny skupiny B (mohou být nahrazeny take pivovarskými kvasnicemi)

Komerčně dostupná minerální krmiva mají různá složení a je potřeba dávat při jejich výběru pozor, aby bylo zvoleno odpovídající krmivo pro optimální doplnění individuální krmné dávky. V ideálním případě se tak děje během sestavování krmné dávky. Směsi bylin, obzvláště v často používaných dávkách, nezaručí vyvážené doplnění minerálních látek a vitamínů.

BARF Z VĚDECKÉHO POHLEDU

Abychom se vyvarovali chyb při sestavování krmné dávky, je zapotřebí provést před zavedením BARF krmení některá vyšetření. Přehled o zdravotním stavu psa nám zpočátku může zprostředkovat krevní profil BARF (ALT, kreatinin, CB, albumin, vápník, fostát, měď, zinek, jod, vitamin A,D,E, T4, malý krevní obraz). Zjištění zdravotních komplikací u jednotlivých pacientů má velký význam pro vytvoření krmné dávky s přihlédnutím k individuálním potřebám pacienta.

U klinicky zdravých psů nám mohou hodnoty v séru mimo fyziologické hranice poskytnout informace o eventuální nerovnováze a mohou sloužit jako podnět pro kontrolu krmné dávky a její úpravu. Čas od času se doporučuje kontrola laboratorních parametrů. Nedostatky vyplývající ze špatné krmné dávky však mohou být jednoznačně a definitivně odhaleny pouze pomocí přesné analýzy krmné dávky. Důležitým poznatkem je proto fakt, že ani normální hodnoty v séru neznamenají vždy vyváženou krmnou dávku. Některé hodnoty se v krvi mění až při těžkých a/nebo dlouhodobých nedostatcích, jelikož do té doby byly udržovány v normě díky homeostáze vlastního těla. Proto je posouzení vyvážené krmné dávky v případě fyziologických hodnot v séru možné pouze pomocí analýzy krmné dávky.

SYROVÁ STRAVA JAKO ZDROJ INFEKCE

VIRY A BAKTERIE PŘI KRMENÍ BARFEM

Při zacházení se syrovým masem je důležité dodržovat striktní hygienu, abychom minimalizovali riziko infekce pro psa i pro majitele. Především v domácnostech s ohroženými osobami, jako jsou těhotné ženy, děti, staří nebo imunosuprimovaní lidé, je zapotřebí věnovat zvláštní pozornost manipulaci se syrovým masem. Zdrojem infekce mohou být bakterie, parazité i viry. Syrové maso může být zdrojem infekce enteropatogenními bakteriemi jako jsou salmonely, kampylobakterie, yersínie a listerie. V syrovém mase mohou být obsaženy také další bakterie jako E. coli nebo bakterie produkující toxiny jako např. Clostridium botulinum, Bacillus cereus nebo Staphylococcus aureus. Psi a kočky nemusí nutně onemocnět, nýbrž mohou být latentně infikováni a tyto patogeny pak mohou vylučovat stolicí. Stávají se tak zdrojem infekce pro další zvířata a pro člověka.

PARAZITI PŘI KRMENÍ BARFEM

Stejně tak může dojít při zkrmování syrového masa k přenosu parazitů, kteří mohou být infekční i pro člověka: na jednu stranu protozoa jako Toxoplasma gondii, Neospora caninum, sarkosporidie a na druhou stranu červi jako Toxacara canis a Echinococcus granulosus. ESCCAP (European Scientific Counsel Companion Animal Parasites) radí maso před  krmením hluboce zamrazit (min. 1 týden při – 17°C až –20°C), aby došlo k úmrtí ev. parazitárních stádií. Pokud to není možné, doporučuje se provádět každých 6 týdnů parazitologické vyšetření stolice nebo odčervení.

RIZIKA SYROVÉHO VEPŘOVÉHO MASA

Ze zásady by nemělo docházet ke zkrmování syrového vepřového masa psům nebo kočkám, aby se zabránilo přenosu prasečího herpesviru (SHV-1), původci Aujezskyho choroby, označované také jako pseudovzteklina. Toto onemocnění končí u psa a kočky během 1-3 dnů smrtí. Teprve v prosinci roku 2017 byly v Německu zaznamenány 2 případy Aujezskyho choroby u psa, tento rok zatím onemocnělo pouze jedno divoké prase. Právě z důvodu širokého rozšíření Aujezskyho choroby ve východní Evropě je potřeba si dát pozor na importované maso neznámého původu.

VYŠETŘENÍ TRUSU NA INFEKČNÍ PŮVODCE

Bohužel, ani při striktním dodržení hygienických zásad není vždy možná naprostá eliminace původců chorob. Např. salmonely byly prokázány v misce na žrádlo i po omytí v myčce při teplotě 85°C nebo omytí horkou vodou a jarem a následujícím ponoření do 10% chlorového bělidla (Weese a Rousseau 2006). Z tohoto důvodu nabízí LABOKLIN ke kontrole infekčního stavu barfovaného psa BARF profil z trusu (salmonely, yersinie, kampylobakterie, listerie, parazité) v pravidelných odstupech, k vyloučení výskytu enteropatogenních původců a parazitů.

KRMIT GRANULEMI NEBO BARFEM? 

PREVENTIVNÍ HYGIENICKÉ OPATŘENÍ V CHOVU PŘI KRMENÍ BARFEM

  •  maso pouze hluboce zmražené a skladovat pouze v nádobách k tomu určených
  • nepřerušit řetězec chlazení při transportu/zaslání (teplota vždy < 4°C)
  • porce masa nechat rozmrazit v lednici bez obalu, odkapanou vodu znehodnotit
  • na přípravu masa v ideálním případě nepoužívat nože s dřevěnou rukojetí; prkénka a nože následně umýt v myčce v programu s nejvyšší teplotou nebo ručně v horké vodě s jarem
  • nepozřenou stravu dát zchladit nebo vyhodit
  • o každém krmení umýt misku horkou vodou a jarem, mít houbičky na mytí misek pouze pro tyto účely
  • nezapomenout si poté umýt ruce!

SHRNUTÍ

  • při dodržení správného postupu je možné psa BARFOVAT vyváženou stravou 
  • krevní BARF profily nám mohou poskytnout výchozí informace, avšak nejdůležitější pro sestavení vyvážené krmné dávky je její bilancovaný výpočet 
  • BARFOVÁNÍ je potenciálním zdrojem infekce bakteriemi, parazity a viry. Striktní hygiena je velmi důležitá, nezaručuje však 100% ochranu před infekcí. Kontrola je možná pouze pomocí pravidelného vyšetření trusu profilem BARF ze stolice

AUTOR

LABOKLIN

LABOR FÜR KLINISCHE DIAGNOSTIK GMBH & CO. KG Steubenstrasse 4

Bad Kissingen • DE-97688

E-Mail: czech@laboklin.com 

www.laboklin.cz

NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ
NEJČASTĚJŠÍ NEMOCI PSŮ

Pomohl vám článek?

Vyberte hodnocení článku

Průměrné hodnocení 3.9 / 5. Celkem hlasů 18

Zatím nikdo článek nehodnotil, budete první?

As you found this post useful...

Follow us on social media!

Je nám líto, že se Vám článek nelíbil

Pomůžeme nám to vylepšit?

Napíšete nám, co bychom mohli zlepšit pro lepší hodnocení?



MVDr. Samuel Evinic je vedoucím lékařem veterinární kliniky. Má na starosti celý provoz kliniky. Profesně se věnuje především dermatologii, medicíně koček, králíků a morčat, stomatologii a chirurgii měkkých tkání. Více informací o veterináři



Comments (6)

  1. Tereza Kubisková

    Dobrý den,
    zajímal by mě Váš odborný názor a doporučení k mé situaci:

    Za měsíc si přivezu štěně z CHS (fenka SBT), chovatelé krmí granulemi. Chci pro psa samozřejmě co nejkvalitnější stravu a váhám, zda přejít na barfování (nemám s tím předchozí zkušenosti, krmila jsem vždy pouze granulemi). Řeším ale otázku, zda takto dodám psovi veškeré potřebné živiny (ve správném poměru), které zvláště ve štěněčím věku potřebuje pro správný vývoj. Vychází mi tedy 3 možnosti:

    1. Cca rok krmit granulemi (např. Orijen puppy) a po té začít přecházet na barf (byla bych více méně “v klidu”, že má pes vše potřebné a nezpůsobím mou chybou nějaký problém při vývoji. – nechci ale, aby pejsek ztratil schopnost “poprat” se s kostí, trávit syrové maso apod.
    2. Nechám si sestavit jídelníček pro štěně a začnu barfovat hned (budu ale stále váhat, zda má pejsek přesně to, co potřebuje – pochybení by bylo dost zásadní pro správný vývoj)
    3. Budu krmit granulemi viz bod č.1, ale budu přidávat např. 3x týdně syrové maso a kosti, aby se zachovala správná funkce střeva a trávení (např. jako zpestření či “chutnější” odměnu)

    Osobně bych se nejspíš přikláněla ke způsobu stravování č. 3, vidíte u tohoto nějaký problém, popřípadě co byste mi doporučili jako odborníci?

    Děkuji za odpověď a za nedlouho se budeme těšit na první návštěvu 🙂

  2. Samuel Evinic

    Dobrý den,

    osobně bych volil 3. variantu.

  3. Stania Novak

    Dobry den, mam dva starsi psy 11 a 13 let. Cely zivot jsou na granulich, obcas dostanou kost ci varene maso nebo vnitrnosti. Jedna ma spatne ledviny a druhe slinivku. Premyslela o male zmene stravy a pridat vice masa a zeleniny. Myslite, ze vzhledem k jejich veku je to dobry napad? Predem dekuji a preji pekny den.

  4. Samuel Evinic

    Vzhledem k věku to opravdu není dobrý nápad.

  5. Petra

    Dobrý den,

    mám 4.mesíční fenku plemeno americký staford. Chtěla by jsem se zeptat jestli jí můžu dát třeba jednou týdně například kuřecí křídla v celku a syrové jako zpestření stravy a občas třeba i kus jiného syrového masa. Nechci přecházet úplně na Barf ale je mi jí líto aby jedla jen granule. Úplně na Barf přejít nechci protože vím že by jsme nezvládla správně vyvážit jídelníček ale rády bych jí občas přilepšila jak jsme psala třeba tím syrovím masem.
    Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

  6. Samuel Evinic

    Dobrý den,
    nevidím v tom problém.


Napsat komentář

Your email address will not be published. Required fields are marked *